Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

31.10.2006 0:00 - 3.12.2006 0:00

MÍLA PRESLOVÁ / MESIAC FOTOGRAFIE

Hlavným výrazovým prostriedkom intermediálnej umelkyne je fotografia a manipulácia s ňou. Od polovice 90. rokov sa venuje inscenovanej kompozícii – základným elementom je ľudské telo, rekvizity sú atribútmi všednosti.Otvorené: po - pi 10.00 – 18.00, so 9.00 – 17.00.


M í l a P r e s l o v á
1966 Plzeň

Studia:
1989 - 1996 Akademie výtvarných umění v Praze
Malířský ateliér - Prof. Jiří Sopko
Intermediální ateliér - Prof. Milan Knížák
Ocenění - Stipendia:
1993 Ateliérová cena
1994 Nadace Jana a Milan Jelinek
1995 Zvláštní cena Nadace pro Život
1999 - 2000 Internationales Künstlerhaus Villa Concordia
2001 Mezinárodní umělecké centrum Egon Schiele, Český Krumlov
2003 Kulturkontakt, Wien
2004 Neue Galerie am Landesmuseum Joanneum, Graz

Samostatné výstavy:
1997 Galerie MXM, Praha
1998 „TUTADY“, Galerie Ve sklepě, Plzeň
2001 „Žena v domácnosti“, Galerie Malá Špálovka, Praha
2002 „Blíženci“, Galerie MXM, Praha
2005 České centrum, Berlin
2006 „Rituál“, Art Wall Gallery, Praha
Měsíc fotografie, Bratislava
Zastoupení
Národní Galerie, Praha
Nadace pro současné umění Praha
Neue Galerie am Landesmuseum Joanneum, Graz
1990 Kopeckého sady, Plzeň
ARTPARTY, Rock Cafe, Praha
1994 „Světlo slovo Svět“, Stop Gallery, Plzeň
„Předpoklady skutečnosti“, Obecní dům, Praha
1995 „Život a AIDS“, Galerie V Celetné, Praha
„AVU 1995“, Mánes, Praha
„Zkušební provoz“, Mánes, /Praha
1996 Brondsalen Frederiksberg, Copenhagen
„Diplomanti 96“, Valdštejnský palác, Praha
„Villa“, Richterova vila, Praha
1997 „Mrtvé duše“, Nová síň, Praha
„I. zlínský salon“, Státní galerie ve Zlíně
1998 „Snížený rozpočet“, Mánes, Praha
„Podoba obrazu“, Mánes, Praha
„Tschechische Tage“, Bonn
„Intimacies“, Center for Contemporary Arts, Rethymnon, Crete a Epikentro, Athens
1999 „Vyvinuto“, České centrum, Berlin
„Umění pro nemocnici“, Galerie Václava Špály, Praha
„Neplánované spojení“, Nadace Jana a Milan jelinek, Mánes, Praha
„Nicht geplente Verbindung“, Galerie 5020, Salzburg
„II. nový zlínský salon, Státní galerie ve Zlíně
„Gevalt Tabu“, Salzstadel, Regensburg
„Bratr bratra“, Múzeum Vojtecha Löfflera, Košice
„CZ 99“, Václavské náměstí 33, Praha
200 „Stipendiaten des Internationales Künstlerhaus Villa Concordia 1999/2000, Villa Dessauer, Bamberg
„Überlebenkunst (Jünge Künstler aus Prag)“, Neuer Berliner Kunstverein, Berlin
„Současná minulost“ (česká postmoderní moderna 1960 - 2000), AJG, Hluboká nad Vltavou
„Na volné téma...., ale k věci“, Galerie Václava Špály, Praha
„Laboratoř současného umění“, Veletržní palác, Národní Galerie v Praze
„Melancholie“, Místodržitelský palác, Moravská galerie v Brně
2001 „Galerie MXM, Insbrug
2002 „Laboratoř současného umění“, Veletržní palác, Národní galerie v Praze
„Extradictions“, Aquamuseum, Lisabon
„III. nový zlínský salon,“, Státní galerie ve Zlíně
„Insideout“, Undadiepost 2002 - Fün.es Festival der Neuen kunst, Bunker, Berlin Budapest
„.e View from Here“Recent Pictures from Central Europe and American Midwest, Ludwigmuseum
2003 „.e View from Here/ Pohled odsud“, dům U Kamenného zvonu, Galerie hlavního města Prahy
„.e View from Here“, Riffe Gallery, Colombus, Ohio
„.e View from Here“, Spaces, Cleveland, Ohio
„.e View from Here“, .e Minnesota Center for Photography
„Phantom of Desire“, Neue Galerie am Landesmuseum Joanneum, Graz
„Intermediální ateliér Prof. Milana Knížáka“, Wortnerův dům, AJG, České Budějovice
„Survey 03“, Futura, Praha
„Nejmladší“, Veletržní palác, Národní galerie v Praze
„Prezentation“, Davidgasse 79, Wien
2004 „.e View from Here“, .e Erie Art Museum, Pensylvania
„Support 2“, Neue Galerie am Landesmuseum Joanneum, Graz
„Artis in Residence“, Neue Galerie am Landesmuseum Joanneum, Graz
2005 „Positioning - In the New Reality of Europe Art from Poland, Czech Repuplic, Slovakia, Hungary
National City Museum of Art, Osaka, Japan
Hiroshima City Museum of Contemporary Art
2006 „Positioning“, Museum of Contemporary Art, Tokyo, Japan
„Autopoesis“, Slovenská národní galerie, Bratislava

 

Ne/malířka ne/fotografka Míla Preslová /1966/ - tato v pravém slova smyslu intermediální umělkyně - na české umělecké scéně působí prostě, svobodně a přesvědčivě jako málokdo. Nejlépe to dokládají samotné její práce, o nichž v tomto případě téměř ve všech ohledech skutečně platí, že jsou věrným odrazem jí samé. Hlavním vyjadřovacím prostředkem Míly Preslové je fotografie. Je to pro ni médium, které nejenže jí umožňuje zachytit vizuálně i symbolicky výrazný komponovaný námět, ale fotografická poloha jakoby z něj navíc udělala "nezpochybnitelný" odraz skutečnosti. Účinnost jejích prací navíc podtrhují velmi osobní témata, která často nemají daleko ke svého druhu deníkovým záznamům a v neposlední řadě i to, že jako modely používá téměř výhradně sebe a své nejbližší.
Tradičnímu fotografickému záznamu se Preslová nevěnovala v podstatě nikdy. Nejprve ji uchvátily možnosti manipulace fotografie - tehdy počítačově upravovala dobové snímky, které nezřídka pocházely z rodinného archivu. Ani tady nepodlehla kouzlu efektnosti. Místo něj raději zvolila efektivnost. Charakteristickými se pro ni staly "drobné" změny - retuše na pomezí aktivního postmoderního "restaurátorského" zásahu, na první pohled někdy téměř nepostřehnutelné (např.do starých podobizen vložené vlastní oči nebo tvář). Přestože takové vstupy prakticky nikdy nešly proti vizuální realitě a vnitřní atmosféře snímku, dosáhla jimi nejen zosobnění vzájemné vazby a aktualizace v čase, ale i výrazového znejistění, které vede k vybočení z rovnováhy a zostřenému vnímání.
Zhruba od poloviny devadesátých let nahradily manipulaci figurální inscenované kompozice. Míla Preslová v nich velmi osobitě syntetizuje prvky různých oblastí umělecké sféry, ale přitom všem si ve finále vystačí s náznakem, metaforou a kreativní zkratkou. Někdy se vyslovuje direktivně, jindy s tragikomickou nadsázkou, občas také používá substitutivní obrazy. Práce v cyklech, které čerpají z totožných ideově-emotivních východisek odkazují ke konceptualismu; důraz na tělo jako základní vyjadřovací element si nezadá s bodyartem. Nevyhrocené gesto, zklidněná póza nebo upřený pohled se u Preslové postupně dostaly až do polohy čistého symbolu bez přívlastků a přijaly tak formu kulturně-estetického schématu, sdělného vizuálního kódu podobně jako třeba tanec, pantomima, posunková řeč, prstová abeceda nebo pouliční emotivní gestika. Jestliže autorka přece jen někdy sáhne k "rekvizitám" jde téměř vždy o atributy všednosti. I v takovém případě ale dokáže například prostřednictvím lehké drapérie, klubka vlny, provazu nebo několika oblázků zprostředkovat zásadní vhled do intimního světa, který se odvíjí od základních post/citů, prostých pravd a osobních prožitků.

Práce Míly Preslové nebývají jednoznačné a skoro vždy dokážou svým tichým nenápadným způsobem vzbudit pozornost a zaujmout. Její "velmi tichá pošta" disponuje osobitou ženskou citlivostí a smyslem pro jemně předávaná, ale ne úplně jemná, natož pak zjemnělá sdělení. Subtilní, ale přitom dobře patrné detaily, které nezřídka odkazují k fenoménu času a mezilidským - společenským, citovým či rodinným - vztahům umějí zneklidnět a přimět k přemýšlení. Vnímáno obecně, mají její fotografické obrazy obvykle velký emotivní i obsahový potenciál. Jsou bez výjimky silné, se schopností hluboké výpovědi, přitom neagresivní a dokonale subjektivně objektivní, neboť vycházejí z vlastní zkušenosti, která je ovšem vlastní všem. Schopnost vytvářet neokázalé a intenzivní obrazy, které nepodléhají dobovým tendencím není dána každému. O to víc je dobré věnovat jim pozornost. Míla Preslová zůstává sama sebou, zviditelňuje obecně známé věci a kupodivu to není nuda. Jestliže si jiní často hrají s identitou jako s míčem a mění ji pomalu tak často jako košile Preslová žije svůj každodenní život, čerpá z něj i svých kořenů a i bez velkých gest má stále co říct. Její prosté, ale velmi obrazné obrazy ani v dnešní divnodobě neztrácejí význam, přirozenou sdělnost, váhu ani obecnou platnost. Jestliže platí Ficinova slova o tom, že největší tajemství spočívá v síle, jež dokáže proměnit jednu věc v jinou, je jasné, že Míla Preslová je jedním z těch, kteří ho odhalili.

Radek Wohlmuth
Praha, 31.7.-6.8.2006

Místo konání:

Hviezdoslavovo nám 8
P.O. Box 348, 814 99 Bratislava
Slovenská republika

Datum:

Od: 31.10.2006 0:00
Do: 3.12.2006 0:00

Organizátor:

České centrum + SEDF