Umělci a umělkyně pracující v médiu fotografie využívají objektiv dějin a reflektují minulé události, mytologie anebo století trvající umělecké tradice. Je umělec znova „padlým estétem“ a „univerzálním schizofrenikem“ nacházejícím v materialitě obrazu a znaku hlubší interpretační zkušenost? Výstave vede paralely k fin de siècle, který byl mimo jiného též odpovědí na technologické změny a kritiku materialismu, buržoazní společnosti a liberální demokracie, obdobím přelomu, jako ho zažíváme dnes.